EDI | EDI Elektronická fakturace a komunikace | EDITEL
Hledat
EDI
Základní myšlenkou EDI (Electronic Data Interchange) je výměna elektronických dokumentů mezi obchodními partnery. Přenos dokumentů elektronicky je rychlý, přesný a spolehlivý, snižuje náklady, chybovost a poskytuje tak významné konkurenční výhody. Princip EDI se využívá ve všech obchodních procesech. Při dodržení zabezpečení pravosti a integrity dokumentu slouží EDI všem obchodním transakcím, od dodavatelsko-odběratelských vztahů přes finanční služby či oficiální komunikaci ve státní správě.
Co je EDI?
EDI představuje moderní komunikační technologii založenou na bezpapírovém obchodním styku. EDI lze tak jednoduše definovat dvěma způsoby jako „elektronickou výměnu obchodních a jiných dokumentů v podobě strukturovaných zpráv z počítače do počítače mezi dvěma nezávislými subjekty“ nebo jako „výměnu strukturovaných dat podle dohodnutých standardů z jediné počítačové aplikace do druhé pomocí elektronických prostředků s minimem lidských zásahů.“
Rozdíl obou definic vyjadřuje proces postupného přechodu od dávkového přenosu celých strukturovaných dokumentů (první definice) k online výměně strukturovaných dat, která mohou například představovat pouze jednu položku zboží v elektronickém katalogu (druhá definice). Odlišnost definic také vyjadřuje určité rozdíly v šířce chápání samotného termínu EDI. V úzkém smyslu odborný výraz EDI vyjadřuje především výměnu dokumentů na základě standardů UN/EDIFACT případně ANSI X12. V širším smyslu zahrnuje i výměnu dat s využitím XML.
Postavení EDI v oblasti elektronického obchodu
V České republice je termín elektronický obchod vnímán jako veškeré obchodní aktivity, zahrnující provozní a technicko-logistické aktivity, nebo v užším významu jako směna zboží a služeb za ekvivalentní hodnotu mezi jednotlivými prodávajícími a kupujícími, popř. zprostředkovateli.
Z tohoto důvodu patří EDI zcela jistě do oblasti širšího chápání elektronického obchodu tj. e-businessu. Hlavní oblastí uplatnění EDI je mezipodniková tak zvaná B2B (business to business) komunikace spojená s každodenními obchodními procesy.
Historie EDI a standarů pro EDI
EDI nepochybně představuje nejstarší formu e-business komunikace. EDI, jako první elektronická komunikace, se začalo podle dnešních principů ve světě používat na přelomu 60. a 70. let, ještě před definicí samotného termínu EDI.
Bez ohledu na použité EDI standardy, se zprávy skládají z datových prvků, jako například datum, cena, kód zboží, atd. Tyto prvky se sdružují do složených datových prvků a segmentů na vyšších úrovních hierarchie v rámci zprávy.
Definice těchto stavebních prvků (např. cena) jsou jednotné v rámci jedné EDI zprávy i mezi různými zprávami. Datové prvky mají pro bližší určení významu – např. datum dodání, přiřazeny kvalifikátory, které jsou součástí standardizovaných číselníků.
Vývoj EDI standarů v Evropě
V několika evropských zemích probíhaly v oblasti retailu od počátku 70. let minulého století standardizační aktivity pod záštitou národních organizací EAN. Tyto organizace byly svými členy pověřeny vyvinout standardní komunikační systém pro výměnu obchodních dokumentů. V roce 1972 byl ve Švédsku vyvinut standard Dakom. Podobné aktivity probíhaly i ve Francii, kdy v roce 1974 GENCOD (francouzská organizace EAN) navrhl jazyk GENCOD. V Německu v roce 1977 vyvinul CCG (Centrale für Coorganisation – německá organizace EAN) standard SEDAS pro fakturu a v roce 1979 začala ANA ve Velké Británii vývoj standardu TRADACOMS. Podobné aktivity probíhaly i v jiných odvětvích např. ODETTE v automobilovém průmyslu. Na mezinárodní úrovni probíhaly projekty IATA v letecké dopravě nebo SWIFT v bankovnictví.
V roce 1983 ve stejné době jako byl uvolněn standard ANSI X12, začala Britská komise pro racionalizaci mezinárodního obchodu (SITPRO) spolu s Britským standardizačním institutem (BSI) usilovat o společný Evropský nebo mezinárodní standard a nabídla standard TDI (Trade Data Interchange) ke schválení Evropské komisi a následně Evropské hospodářské komisi při OSN.
